Jak začít kojit novorozence – co jsem chtěla a měla vědět před začátkem kojení

Přišla ta nádherná chvíle vašeho života a držíte poprvé v náručí ten nejkrásnější uzlíček. Vaše miminko. Možná tomu nemůžete uvěřit, že je konečně tady, jako já před 4 roky u prvního porodu.

Cítím štěstí a bolest předchozích hodin ustupuje do pozadí. Jsem úplně groggy a mimo. Je tak nádherná ta naše dcera.

Moje euforie, že jde vše skvěle nevydržela dlouho, protože se neodlučovala placenta a musela jsem pod narkózu. S dcerou byl mezitím manžel a taky ji převzali do péče na novorozeneckém. Já ji chtěla mít u sebe. Pořád. Nikomu ji nedat. Ale nešlo to. 🙁

Aspoň, že první přiložení, bonding a kojení proběhlo ještě předtím.

Ale pak jsem si moc rady s kojením nevěděla. A to i když jsem byla na předporodním kurzu a tam jsme probírali i kojení. Dcera u kojení usínala. Moc nám nešla ani žádná poloha. Mě bolelo skoro vše (asi jako většinu žen po porodu, přece jen není to procházka rajskou zahradou) a byla jsem totálně vyšťavená. Ještě 3 měsíce poté jsem dobírala železo, abych se dala dokupy a necítila se na omdlení kdykoli jsem stála chvíli na místě.

Několikrát jsem si zavolala na pomoc sestřičky na novorozeneckém oddělení. A i když se snažily poradit – některé byly ochotnější, některé méně a já byla rozhoupaná hormony a únavou, takže se mi chtělo často brečet – tak Libuška plakala, usínala a já měla děsný strach, že v prsou nic nemám (horko těžko jsem dostala ven pár kapek). No panika. 🙁 A nakonec dostala malá i dokrm. Aspoň jedna věc, co jsem si pohlídala bylo, že byl podán alternativně. Hm, tehdy jsem si teda myslela, že je to alternativně, protože to nebyla lahvička.. No ale o tom třeba jindy.

O tom, jaký byl porod a začátek kojení v porodnici i jak jsem se poučila pro 2. porod se dočte v článku Miláčku, asi dneska budeme rodit!…aneb jaký byl můj porod. 

Řešila jsem několik problémů od pozdějšího spuštění mléka, a pak bolestivého nalití prsou, přes bolestivé kojení, usínání dcery u kojení a další. To všechno se do článku o tom, jak kojit novorozence prostě nemá šanci vejít, ale dám sem aspoň nějaké základní body, které bych sama moc ráda věděla už předem. Cítila bych se totiž klidněji a připraveněji. A o tom, jak si připravit už v těhotenství hladký začátek kojení si přečtěte zde. 

Mně by pomohlo, kdybych věděla o kojení novorozence toto:

1) Miminko může usínat a je potřeba ho ke kojení povzbuzovat

Myslela jsem si, že miminko dám k prsu a bude se kojit. Ale tak jednoduché to není. 🙁 Může se stát, že místo toho, aby se chtělo kojit, tak po chvilce usíná. Je to i celkem logické. I miminko je po porodu unavené.

Ideální je proto být v kontaktu (nejlépe kontakt kůže na kůži) a dát miminku prostor načerpat síly, prospat se a pak nakojit. Taky pomáhá, když miminko není moc navlečené, protože u kojení se ještě zahřeje a pak se mu tím víc chce usínat v teploučku.

Můžete taky zkusit přehodit na druhé prso (to už třeba u nás trochu zabíralo), mluvit na miminko, hladit ho. Nebo to prostě zkusíte za půl hodinky. A kojit se dá krásně, i když je miminko v polospánku (a taky se miminko lépe k prsu přikládá).

2) Je úplně normální, že vám to zatím moc nejde

Toto je opravdu moc důležitý bod! Pro vás i miminko je to nová dovednost, tak je naprosto normální, když vám to ještě moc nejde. Nevíte jak miminko správně chytit, jak ho k prsu přiložit, o tom že by to bylo v pohodlné poloze ve které vás nebolí záda si můžete nechat zdát, atd.

Zkuste zachovat klid. Vše se postupně naučíte společně se svým miminkem. Netlačte na pilu a zkoušejte to. 

Taky nenuťte miminko ke kojení, když zrovna nemá zájem. A jak narazíte na sestřičku která vám bude sympatická, tak se pořádně vyptejte a nechte si pomoct. Pak zkusíte polohu, kterou vám ukáže i sama a postupně se to bude zlepšovat.

3) Nejdůležitější je klid a trpělivost

Nechtějte hned všechno (i když to naprosto chápu 🙂 ). Já to tak měla a myslela si, že prostě šup, dám mimi k prsu a budu mít mléko/kojit. Nenechte se děsit tím, že pro miminko v prsou nic nemáte, i když se zdá, že je tam „jen pár kapek“.

Je to mlezivo, které je opravdu velmi výživným koktejlem, navíc má miminko nějaké zásoby z doby, kdy bylo ještě v bříšku, tak buďte co nejvíc v klidu a pohodě (i psychická pohoda je super pro nastartování produkce mléka) a všechno přijde v pravý čas.

4) Kojte opravdu dle potřeb dítěte (dle staršího termínu na požádání)

To je vlastně jednoduché. Prostě kdykoli miminko začne pobrekávat nebo otvírat pusinku, plazit jazýček, tak zkuste nakojit. Může to být opravdu každou chvíli.

A nechte miminko na prsu, dokud má zájem. I kdyby pak u něho spalo. Pořád je to stimulace a informace pro tělo, že je potřeba mléko vyrábět (tady funguje zákon poptávky a nabídky).

Nenechte se znejistit tím, že miminko třeba ublinkává, že se přepije, že ho rozmazlíte – o tom bude ještě řeč dál. Zde je výjimka pokud jde třeba o hodně nedonošené miminko, které by to příliš vysilovalo, ale jinak prostě kontakt a kojení je nejlepší ujištění pro miminko, že je vše v pořádku v tom světě, kde se najednou objevilo. 🙂

5) V jaké poloze zkoušet kojit?

Je několik poloh ve kterých se dá kojit. Já byla na začátku ráda, že jsem nějak kojila. A o pohodlí se rozhodně nedalo mluvit. Časem jsme si s dcerou polohu našly trochu lepší (byla jsem vypodložená všemi možnými polštáři) a dceru držela v náručí, ale asi až po 3 měsících jsem se naučila kojit vleže a bez polštářů apod.

Naše kojení doma 1. den po návratu z porodnice – už zvládám i jednou rukou jíst. 🙂

Takže pro úplný začátek, jakákoli poloha je super, pokud v ní nakojíte a nestojíte u toho na uších. No dobře, chtěla jsem vás rozesmát. 🙂 Vím, že na uších se po porodu stojí dost těžko. Mně manžel v porodnici držel loket a podkládal nohy balenýma vodama, abych nějak nakojila. 🙂 Ale prostě nějak to šlo.

Celkově se mi časem nejvíc se mi osvědčila tzv. „savčí poloha“, kdy dcera ležela na mě bříškem a já jí jen jemně podpírala hlavu jakmile začala usínat. Zkoušejte v jaké poloze vám to aspoň trošku půjde a časem  to vychytáte a kojení opravdu pohodlné bude.

6) Buďte co nejvíc v kontaktu

Kontakt (a ideálně kůže na kůži) pomáhá nastartovat laktaci, takže buďte co nejvíc spolu. I když toto je asi jasné, 9 měsíců jste na miminko čekala :-). Teď už by to opravdu v porodnicích problém být neměl, rooming-in (tzn. miminko je s maminkou nepřetržitě v kontaktu bez jakékoli separace) už je snad standardním postupem.

7) Miminko může po kojení blinkat

Miminko může po kojení ublinkávat. Obě naše dcery ublinkávaly, tady mám opravdu bohaté zkušenosti. 🙁 Ublinkávání se věnuji v samostatném článku tady, ale v hodně velké zkratce to tady zmíním, protože jsem ze začátku byla dost vyplašená a bála se, že se mi dcera udusí.

Důvodů může být několik a není třeba hned panikařit. Naše první dcera asi do 4. měsíce každý den několikrát (bylo to tím, že se musela dovyvinout záklopka). Blinkala někdy hned po kojení, někdy klidně po hodině, pokaždé to bylo jinak.

Druhá dcera ublinkávala, protože měla pravděpodobně ABKM (alergii na bílkovinu kravského mléka – v té době jsem ještě jedla mléčné výrobky). U ní to přestalo, jakmile jsem přestala mléčné výrobky jíst.

Takové základní pravidlo je: Pokud neblinká obloukem, tak informujte personál/posléze pediatra, ale zůstaňte v klidu. Hodně miminek blinká a dá se to zlepšit třeba změnou stravy matky/kojící polohou/apod., ale někdy se prostě musí „jen“ počkat až se dovyvine ta záklopka.

8) Miminko se může u kojení kroutit a pouštět

Toto může být způsobeno tím, že některá miminka fungují ze začátku tak trochu jako tzv. průtokové ohřívače. 🙂 Jak se dcera začala kojit, tak se trošku kroutila a po chvíli nošení a poplácávání po zadečku si nejen odbrkla, ale hlavně se vykakala.

Prostě ji to tlačilo v bříšku. Pak už se kojila v klidu. Takže zkuste zacvičit třeba trošku nožičkama (k tělu pokrčit a natáhnout) ať miminku pomůžete s případnou prací střev.

9) Některé miminko potřebuje odbrknout

Některá miminka potřebuji pomoct s odbrknutím po kojení. Jiná to vůbec nevyžadují. Nám pomáhala nejvíc poloha zvaná „na tygříka“ – miminko leží bříškem na vaší ruce s tím, že hlavu má u loktu a rukou ho držíte za zadeček a nebo poloha kdy miminko vám jakoby kouká přes rameno. U toho jsme jemně poplácavali po zadečku.

První dcera u toho brknutí většinou i ublinkla a pak už jí nic nevadilo a byla (aspoň na chvíli 🙂 ) spokojené miminko. Druhá dcera nepotřebovala brkat vůbec.

Pokud je miminko spokojené, tak ho kvůli tomu nebuďte a užívejte si, že spí. (I takové rady kolují – mně bylo třeba zdůrazněno jednou ze sestřiček, že mám dceru vždy po kojení zvednout a poplácavat a čekat až si odbrkne. V praxi to byly galeje, než jsem zjistila, že to není potřeba. 🙂 ) Zkuste, uvidíte jak to má to vaše miminko.

10) Miminko se chce kojit non-stop x miminko nemá zájem

Každé miminko je jiné. Některé se chce kojit v podstatě non-stop. Neznamená to, že akčně pije pořád, ale prostě chce být u prsa. Jiné se chvilku nakojí a spí několik hodin. Obojí je v pořádku. Důležité ale je, aby se miminko v některé fázi kojení opravdu napilo a nejen bylo k prsu přiložené. Důležité je proto sledovat pauzy v bradě.

Jen na to spaní několik hodin si radši moc nezvykejte, protože s dětmi se prostě všechno pořád mění. 🙂 Časem zjistíte co a jak, protože se na sebe s miminkem naladíte. Prostě buďte spolu a zkuste vyjít vstříc jeho potřebám.

11) Je normální, že máte ze začátku pár kapek mléka

Opravdu po porodu nebude z prsou stříkat mléko na všechny strany a neznamená to, že ho máte málo. Od cca 16. týdne těhotenství se v prsou vytváří 1. mléko – kolostrum (většinou do žluta zbarvená tekutina). Je ho spíš méně než velké množství, ale to je v pořádku, miminko má na začátku opravdu malý žaludek. Není třeba čekat na mléko, už ho máte. Ale pokud se miminko kojí na požádání se správným přisátím a vše je v pořádku, není důvod, aby nemělo dost mléka.

12) Jak je to s kojením v noci?

Kojení v noci je velmi důležité pro stimulaci tvorby mléka. Taky miminko má minimálně ze začátku hlad opravdu často a není na tom nic špatného. Prostě mateřské mléko se snadněji a rychleji tráví než UM.

Pokud vaše miminko spí víc jak 3 hodiny v kuse, zkuste ho nakojit v polospánku. Ze začátku v noci zkoušejte nabízet co 3 hodiny. Později uvidíte jak miminko prospívá a jestli si vezme dost mléka přes den, tak ho budete v noci nechávat spát i déle.

13) Kojení může být trošku bolestivé?

Pokud je správně miminko přisáté a vše je v pořádku, tak kojení nebolí. Já jsem cítila asi první 3 dny malou bolest (spíše nepohodlí). Bylo to ne úplně ideálním přisátím. Kvůli tomu se mi udělaly prasklinky na bradavkách a bolelo to, než se zahojily. Pak už to bylo v pohodě, a když jsem cítila, že to není ono, tak stačilo opravit přisátí nebo kojící polohu.

Vždy je dobré nechat si poradit, zda je miminko dobře přisáté ať pak nemáte prasklinky na bradavce (které já jsem pak musela léčit a od té doby jsem si dávala na správné přisátí pořádný pozor).

Navíc může být bolestivé i to, když se nalijí prsa mlékem (většinou kolem 2. – 5. dne), zvlášť pokud dodržujete nějaké 3-hodinové intervaly a nekojíte opravdu dle potřeb miminka. V některých porodnicích stále ještě doporučují kojení dle hodin (a to se opravdu neslučuje se základním pravidlem „kojení na požádání“).

Na to pomáhá prsa masírovat, zkoušet odstříkávat, nahřát ve sprše a zároveň tam trochu mléka odstříkat. Každé mamince se prsa nalijí jinak, já měla zatvrdliny až v podpaždí, ale za den až dva se to stabilizovalo.

14) I když děláte co můžete, tak miminko občas pláče

Mé naivní já doufalo, že když budu nablízku, kojit a nosit, tak dcera bude spokojená. Nějak jsem pláč brala jako špatnou věc, kterou musím řešit. Možná to tak taky máte. Až časem jsem pochopila, že jsou různé druhy pláče a že to je třeba prostě stížnost miminka na to, že už není v bříšku, že má strach z nového prostředí, že je unavené, že …

Prostě milion jedna důvodů. Mám rozepsaný další článek o pláči a o tom, jak můžete svému novorozeňátku pomoct a uklidnit ho. Tady jen vypíchnu, ať si zkusíte uvědomit, že prostě i vy máte někdy strach/je vám smutno, že něco skončilo (přestože jiná nová věc začíná) a potřebujete ty emoce vyjádřit. Buďte se svým miminkem, noste, hlaďte, kojte, zpívejte.. Zase to přejde, i když se vám zdá, že pláč trvá věčnost. Opravdu.  ❤

15) Myslete i na sebe

Záměrně jsem tento bod nechala na konec. Napadlo vás vůbec při všech těch nových starostech a radostech myslet i na sebe? Možná ne. Já jsem na sebe nemyslela a kdyby se o mě nestaral manžel, tak bych snad ani nejedla a nepila. 🙂 Byla jsem prostě v jiném světě a starala se jen o dceru. Hlavně po prvním porodu. Podruhé už jsem byla maličko realističtější, ale i tak jsem na sebe měla tendenci zapomínat. A to není dobře.

Maminka, aby se mohla postarat o své dítě, tak potřebuje být v pohodě a pořádku. Takže myslete i na sebe. Aspoň základní věci si dopřejte – umýt se, zajít si v klidu na záchod, napít se, najíst, aspoň trochu se vyspat…

V začátku opravdu když dítě spí, tak se taky prospěte. Pokud nemůžete usnout, tak aspoň ležte a odpočívejte. Načerpáte sílu, která se bude hodit. 🙂 Prostě přehodnoťte priority a užívejte si miminka a sebe nepřetěžujte.

Uffff… Je toho víc, než jsem si myslela a to tady určitě není všechno. To by ten článek musel být nafukovací. 😀

Snad vám to ale pomůže ujasnit si co a jak z praktického hlediska. Možná máte klidné a spavé dítě, které se jednou za pár hodin vzbudí na kojení a bude pak zase v klidu spát. Můžete mít nespavku jako my, která prostě kouká a zkoumá od prvního dne a potřebuje usnout v náručí.

Každé miminko je jiné, tak jako je každá maminka jiná. Jde o to se sladit a to přijde časem. Moc vám přeji, ať si užíváte pohodové první chvíle se svým miminkem. 

PS: Chybí vám tu nějaká důležitá věc a chcete ji poradit ostatním, kteří si článek přečtou? Napište mi prosím!

PS 2: Pokud jste těhotná a chcete připravit pro sebe a své miminko hladký začátek kojení, doporučuji ke stažení můj ebook ZDARMA – 7 tipů pro pohodový začátek kojení aneb jak se připravit na kojení už před porodem.