Chci kojit, ale bojím se …jak v těhotenství překonat 5 nejčastějších strachů z kojení

Pamatuju si, že jsem se chtěla během těhotenství dozvědět aspoň základní informace o kojení, a tak jsem sáhla po nějaké knize ve stylu „všechno o kojení“. Myslela jsem si, že zjistím základní rámec, a pak už uvidím, jak to bude a nechám si třeba poradit.

Když jsem ale za půl hodiny brečela pod vlivem těhotenských hormonů a strachu, že je to moc složité a já to nezvládnu, tak mi bylo jasné, že tudy cesta nevede. 🙁

Byla jsem přehlcena nic neříkající teorií, cítila jsem se hůř než předtím a pořád jsem netušila, jak bych měla začít kojit, až své vytoužené miminko porodím. Zdálo se mi, že můj sen o blízkosti a kojení se vzdaluje…

Vynořily se různé strachy, že kojení je velká věda, že to nepůjde, atd. A nejsem rozhodně jediná, kdo řešil strachy z kojení. Má je většina žen. Jen se o tom často nemluví.

Nedávno jsem mluvila s těhotnou kamarádkou a ona se ptala: „Jak se mám připravit? Kojit chci ale bojím se, že mi to nepůjde.“ V té chvíli jako bych viděla sebe před 4 roky a řekla jsem si, že to ideální téma na první článek. Takže pro všechny maminky, kterým hlavou víří spousty otázek a říkají si:

„Chci kojit, ALE bojím se, že …

1. budu mít málo mléka, protože jsem hubená /mám malá prsa
2. mám špatné (vpáčené) bradavky
3. technika kojení je složitá
4. se mi nespustí mléko
5. to neumím, nikdy jsem to nedělala

A třeba vás napadnou ještě nějaké jiné. Pokud je chcete překonat a kojit, čtěte dál, jak s ty strachy zvládnout.

Upřímně, kojení od začátku opravdu legrace nebyla. Byla to i pořádná dřina. Ale rozhodně nelituji. Stojí to za to!

Ty strachy se dají zvládnout…

Níže v článku najdete nejčastější strachy a jak s nimi zatočit, zpracovat, prostě zvládnout. Navíc jsem pro vás sepsala ebook, který je ZDARMA a je celý o přípravě na kojení už před porodem a shrnuje co a jak můžete udělat, abyste připravila pro vás a vaše miminko hladký začátek kojení.

Dočtete se také víc o mých kojících začátcích a můžete se z nich poučit, tak jako jsem se poučila já u druhé dcery :-). Stáhněte si jej tady: 7 tipů pro pohodový začátek kojení aneb jak se připravit na kojení už před porodem.

Teď je to většinou pohoda, a i když je zrovna náročnější fáze, tak jsem za kojení opravdu moc vděčná. Proč?

1) Skvělá výživa včetně protilátek
Mám pro své dítě výživu na míru a to včetně protilátek, které pomáhají lépe zvládat nemoci a zlepšují imunitu. Naše starší dcera díky protilátkám například nechytla hodně agresivní střevní chřipku, při které jsem v sobě neudržela ani 2 lžičky čaje a zvracela jsem ze začátku co 5 minut.

Mně na to, abych ji chytla stačilo jít na těhotenský screening. Ona ji nechytla ani na tom screeningu, ani pak doma i když se mnou byla neustále v kontaktu. Věřím, že protilátky, které moje tělo vyrábělo a ona si je přes kojení brala ode mně, tomu mohly výrazně pomoct.

2) Moje pohodlí
Můžu kdekoli a kdykoli nakojit a nemusím sebou na výlet brát lahvičku nebo řešit v lese, že teď má moje malá hlad a já nemám kde UM ohřát. Mám pro ni prostě jídlo připravené non-stop.

3) Odpočinek
Se spánkem po porodu to není žádná hitparáda. Ale jak jsem si zvykla na přerušovaný spánek, tak se i při častém buzení cítím odpočatá. Vůbec si neumím představit několikrát za noc muset vstávat z postele, úplně se probrat a připravovat UM. Prostě nakojím a spím. A přes den, když se dcera kojí, tak sedím, odpočívám nebo čtu knížku.

3) Utišení bolesti a uklidnění
Je to úžasný prostředek na utišení bolesti při růstu zubů, když se praští nebo spadne, při nemoci nebo kdykoli je prostě kvůli něčemu nešťastná. Uklidnit pláč ze 100 na 0 během minuty je prostě kojící super power :-).

4) Úspora času i peněz
Nemusím kupovat a vařit UM, takže ušetřím nejen čas, ale i peníze (osobní zkušenost nemám, ale v diskuzích se pohybují odhadované náklady od 1200 – 2500 Kč/měsíc, takže jen za 1. půl rok kdy je dítě plně kojení je úspora přes 7 000 Kč). Taky mám radost, že nepotřebuju další nezbytnosti jako lahvičky, sterilizátor apod. A kolik ušetřím peněz celkem za celou dobu kojení by se opravdu těžko počítalo, ale vzhledem k tomu, že některé děti klidně mají aspoň večer ještě ve 4 letech lahvičku UM, tak to úplně málo nebude.

5) Úžasné pouto s dítětem
No a nakonec jsem si úmyslně nechala tento srdeční důvod. Každá maminka má jedinečné pouto se svým dítětem. Já cítím, že kojením jsme si prostě strašně blízko. Je to chvilka intimity, tulení a plná lásky.

Tohle jsou jen některé z důvodů proč kojím moc ráda, a i když se občas objeví nějaký problém, a v hlavě naskočí „kdybych nekojila, tak…“, tak hluboko v sobě, jsem za kojení moc vděčná. Jsem šťastná, že jsem to nevzdala při rozkojení v nemocnici, během bojkotu (a byl opravdu silný, ale o to víc mě zocelil a stmelil s dcerou a s vámi se o rady jak bojkot překonat dělím v ebooku) nebo z „pouhého“ nevyspání.

Takže děkuju za kojení!! ❤  ❤  ❤

Většinou jsou si maminky výhod kojení vědomé, ale i tak se se strachem potýkají. Já už teď vím, že některé strachy jsou jen v naší hlavě, některé se dají překonat určitou přípravou, některé prostě jen přijmout a přestat se v nich utápět. A hlavně, že když je vůle a odhodlání, tak se dají strachy zdolat!

Pěkně si na ty STRACHY posvítíme:

1) Budu mít málo mléka, protože jsem hubená/mám malá prsa
Tímhle jsem se týrala dost dlouho. A navíc jsem se styděla zeptat. Připadalo mi to takové hloupé, no. Jsem dost útlá a i když jsem v těhotenství nabrala kila, tak jsem se bála jak to moje tělo bude zvládat. Nakonec jsem to trošku zaobalila do otázky ohledně jídla po porodu a odvážila se zeptat poradkyně, kam jsem začala chodit na těhotenskou přípravu. A odpověď?

„Nebojte se, tohle je dost častý strach spolu s tím, jak má která žena velká prsa. Ale je úplně jedno, jestli jste hubená nebo máte malá prsa. To vůbec nevypovídá o schopnosti tvořit mléko. Tvorba mléka je ovlivněná poptávkou miminka, psychickým naladěním, koktejlem hormonů po porodu a dalšími věcmi. Je důležité správně nastartovat laktaci, ale o postavě a velikosti prsou to není.“ Oddechla jsem si a první velký balvan strachu jsem hodila za hlavu.

Rada: Tady je to vlastně velmi jednoduché. Prostě nebojte se zeptat. Ušetříte si tím zbytečné starosti.

2) Mám špatné bradavky
Tenhle strach jsem původně ani neměla, ale objevil se na základě čtení té teoretické knihy zmiňované na začátku článku. Nevěděla jsem co s tím, ale nějak doufala, že to bude v pořádku, protože jsem četla, že problematické jsou jen vpáčené bradavky, a to jsem neměla.

Gynekoložka mě pak překvapila a sama mě prohlédla během těhotenství a výsledek byl, že bradavky jsou v pořádku a nejsou potřeba žádné formovače, které by mi jinak doporučovala, protože jinak je přisávání prý pro miminko těžší. Ufff. Až pak jsem ještě od laktační poradkyně dostala informaci, že tvar bradavek není důležitý, protože miminko se stejně přisává na co největší část dvorce.

Rada: Tvar bradavky není důležitý. Pokud máte vpáčené bradavky, můžete se poradit s laktační poradkyní a případně nosit v těhotenství speciální formovače, ale nutné to není. Dítě se totiž přisává ne na bradavku, ale na dvorec.

3) Technika kojení je složitá, a to se nenaučím
Jak prakticky kojit se člověk naučí až opravdu kojením. Je to stejné jako s jízdou na kole. Člověk se to naučí až na to kolo sedne. A to, že viděl ostatní na kole jezdit, mu moc nepomůže. Vlastní zkušenost je prostě jedinečná. ❤

Technika fakt složitá není, je potřeba dodržovat některé zásady, ale věda to není. Pomohlo mi, že jsem chodila na předporodní kurz a tam byla i lekce o kojení. Aspoň na panence jsme viděli jak prakticky miminko k prsu přiložit. Dozvěděla jsem se pár rad a cítila jsem se aspoň maličko připraveněji.

Rada: Pokud se budete cítit jistější, absolvujte nějaký předporodní kurz, který se věnuje i kojení, ať máte možnost se zeptat na to, co vás nejvíc zajímá a podívat se třeba aspoň s komentářem na video se správnou technikou kojení.

4) Mléko se mi nespustí
Dalším mým velkým strachem bylo, že se mi nespustí mléko kvůli nějakým komplikacím u porodu. Na tuto myšlenku se mi hned nabalovaly strachy z porodu a všemožných scénářů, co se může pokazit. Ukočírovat myšlenky bez roztočení spirály strachu byl fakt záhul. Ale zvládla jsem to. Pomohlo mi hodně pracovat se svou myslí, soustředit se na to, jak bych si přála, aby porod probíhal. A pak si to vědomě přitahovat do své reality.

Těžko se to popisuje. Ale všichni známe tu myšlenku, že co živíme ve své mysli, to si taky přitahujeme do svého života. Takto jsem na tom pracovala a navíc mi pak pomohla informace, že i jen pár kapek mleziva (počáteční velmi výživné mléko) je ze začátku v pořádku, protože miminko má opravdu malý žaludek a navíc má zásobu tuku a výživy z doby, když bylo ještě v břiše. A časem se laktace rozjede i kdyby nějaký ten problém při porodu nastal (jako například u mě s placentou).

Rada: Zkuste věřit sama sobě, svému tělu i svému miminku. Psychika dělá hodně. Tak jako teď věříte, že vaše miminko se v břiše dobře vyvíjí, dost jí a roste, tak mějte dál důvěru ve své tělo, že vytvoří mléko až se vaše miminko narodí.

5) Neumím to, nikdy jsem to nedělala
Takový trošku strach z neznáma, z nových zážitků. Jedna část se těšila a druhá se bála, jaké to bude. Sice kojit zatím neumím, ale kojí se od začátku lidstva, tak to taky zvládnu. Tento strach se mi překonával celkem dobře.

Ale každý to máme jinak, a pro vás je možná toto velkým strašákem. Nezbývá občas než jiného, než to přijmout a strach z neznáma odplyne s praxí. Naučíte se co je potřeba společně se svým miminkem a když nebudete vědět, tak budete hledat radu.

Rada: Překlopila jsem strach do těšení se na čas s miminkem, které bude u mě, které budu u kojení moct hladit a objímat.

Já jsem své strachy postupně překonala a víc o mé téměř čtyřleté kojící cestě se dočtete v mém příběhu zde.

Týden před porodem a týden po porodu 🙂

A tady máte ještě pár tipů do začátku kojení:

1) Sepište si své osobní strachy
Pokud žádné nemáte, gratuluji. Vy se už jen těšte na vytoužené miminko a užívejte si mateřství!

2) Udělejte si plán jak své strachy zvládnete
Můžete zajít na nějaký laktační kurz, přečíst si knihu, zeptat se na radu kamarádky, která nedávno porodila, na nějaké praktické tipy, najít si laktační poradkyni, kterou si pozvete do porodnice, konzultovat s gynekologem, ponořit se do meditace o kojení… Možností je spousta. Prostě pojmenujte své strachy, a pak je jeden po druhém zkuste minimalizovat. Vše vyřešit dopředu nejde, tak si dovolte i věřit procesu a sama sobě.

3) Najděte si někoho kdo vás podpoří a poradí
Tady je moc důležité, aby Vám tenhle člověk seděl a ladil s Vámi. Pro mě to byla moje sestra, které jsem věřila, a která mi v začátku opravdu moc pomohla. Ona už měla jedno dítě odkojené (měla za sebou kojící cestu na kterou se já teprve chystala vydat) a já se mohla beze strachu ptát na cokoli.

Pokud ale nikoho takhle blízkého nemáte, může to být komunita kojících matek ve vašem městě, nebo nějaká laktační poradkyně nebo třeba kamarádka. Klidně to můžu být i já :-). Proto jsem zakládala tento blog. Abych podporovala ženy, které chtějí kojit a s něčím se potýkají. Prostě někdo, kdo vám s kojením pomůže a má s kojením zkušenosti, které vy teprve budete získávat.

4) Důvěřujte sama sobě, že vše zvládnete
Kojení je krásná a přirozená věc. Věřte sama sobě, intuici a svému miminku, že to spolu zvládnete. Máte dost síly překonat i případné problémy, pokud se nějaké vyskytnou. Chce to mít „jen“ správné informace, silnou vůli a odhodlání. Sama jsem si tím několikrát prošla jak v šestinedělí, tak i během bojkotu (pro rady jak se poprat s bojkotem se koukněte do ebooku) nebo později během druhého těhotenství.

5) Mějte se sebou trpělivost
Snažte se nebýt přehnaně kritické a náročné samy na sebe. Přerod ženy v maminku je velmi náročný jak psychicky, tak fyzicky. I miminko je po porodu v úplně nové situaci, v novém světě. Kojení je pro vás oba nová dovednost, tak si dopřejte klid, abyste se mohli navzájem poznat a sladit své potřeby.

Přeju vám krásné chvíle u kojení vašeho miminka. ❤