Jak začal bojkot kojení a moje bezmoc – pláče u kojení, pouští se a odmítá se přisát

Libuška u jednoho dopoledního kojení šíleně plakala a uspat u prsa se nedala. Zkoušela jsem, co se dalo a z bezmoci jsem brečela taky. Až jsem ji nakonec ke spánku uhoupala na rukách a teprve po vyspání jsem ji v polospánku mohla nakojit.

Co se děje, že najednou se u kojení neuklidní a nechce se přisát? 

Bylo to totální zoufalství. Strach co s ní je. A to jsem nevěděla, co mě čeká. 🙁 Jak moc může být bojkot náročný… Ufff.

Bojkot kojení přišel pozvolna v necelých 3,5 měsících naší prvorozené Libušky.

Zdálo se mi to, že se to zlomilo ze dne na den, ale zpětně vidím některé signály bojkotu (neklid u kojení, opakované přisávání, zkrácení kojení, nespokojenost, …), které se občas objevily už předtím. Jen jsem nevěděla, že si toho mám všímat…

Jak vypadalo naše kojení do té doby?

Měly jsme s Libuškou ne úplně jednoduchý začátek. Nalitá prsa, separace kvůli narkóze, bolestivé kojení kvůli špatnému přisátí… Ale zvládly jsme to – tento příběh najdete aspoň v krátkosti v ebooku zdarma s přípravou na začátek kojení. Pak jsme docela sladily a kojení bylo v pohodě.

Několikrát za den kojení cca na 15-20 minut. Někdy z jednoho prsa, někdy z obou. Byla v klidu a já taky. Užívaly jsme si to. 😘 Občas jsem si u kojení i četla, když se kojila déle a uspávala jsem. Byl to takový odpočinek.

Přece jen polohu jsme měly už celkem vychytanou. Zvlášť oproti začátku – abych já jsem seděla pohodlně a ona byla dobře přisátá – to se mi kojení zdálo jako docela náročná akrobacie.😀

Přibližně jsem kojila po těch 2-3 hodinách. Ne dřív, protože přece tolik ublinkává, a to je kvůli přejídání a míchání nenatráveného mléka s tím novým v bříšku. Ach jo, ty mýty. 🙁 Kojení v noci po cca 4, max 5 hodinách, k ránu častěji.

Teď už vím, že to mělo být jinak. Že je důležité sledovat signály miminka a kojit podle nich.

VŮBEC nečasovat a nehledět na hodinky při dlouhém kojení. Přináší to jen stres a taky pokles úrovně laktace, protože miminko je na prsu méně často než by chtělo.

Tohle časování a další faktory, které u nás mohly vést k bojkotu rozebírám podrobně v samostatném článku Takto nenápadně jsme si zadělaly na bojkot kojení! Nedoporučuji… Možná vás překvapí, jak relativně nenápadné/krátkodobé věci mohou k bojkotu vést a zadělat na problém s kojením.

Jak se kojení na začátku bojkotu změnilo?                  … aneb krátké a nespokojené kojení

První den jsem měla problém s kojením a uspáním před polednem a zbytek dne byl v pohodě. A tak jsem se uklidňovala tím, že Libuška měla příliš mnoho aktivit, byla už přetažená, nedařilo se jí usnout a proto se u prsa pouštěla a nebyla spokojená.

Druhý den se ale situace opakovala. Opět před poledním spaním. Jenže to už jsme byly doma, byl to takový klasický, nijak náročný den. A pak se opět několikrát pouštěla a přisávala i k večeru.

A další dny se to opakovalo v různých variantách a různé intenzitě. Většinou ráno a část dopoledne to bylo ještě celkem klidné kojení. V poledne a k večeru to bylo náročné.

Nemohla usnout, pouštěla se, já přehazovala prsa, ona mezi tím začala plakat. Ale vždy se nějak podařilo nakojit, i když se celkově kojení zkrátilo, bylo to pořád ještě kojení nějak po těch cca 3 hodinách maximálně (aspoň většinou).

Ale kojení v poledne na uspání byl horor. A k večeru se kojila třeba 2 minuty po 3 hodinovém intervalu a pak následoval pláč. 

Nebo se po 3 hodinách vůbec nepřisála a vzala na milost kojení až po 4 hodinách. Zas na 3 minutky. A konec.

Dřív v klidu pila 15 minut a najednou jsou z kojení 2 minuty?

A i tak se u toho kroutí. Opakovaně se pouští, pláče, kope nožičkama nebo se začne po chvíli klidného pití propínat do luku… 🙁

Měla jsem velký strach, že je hlady, že nebude prospívat… 

Konečně mi Libuška usnula v náručí. Jak se probudí budu zkoušet kojit…

Navíc jsem měla najednou nejen problém s kojením, ale i s uspáváním, protože jsem kojením doteď uspávala.

Teď ale Libuška už už usínala, ale v té chvíli se jakoby probrala a začala plakat. Nebo když jsem se ji pokusila položit do postýlky, byla vzhůru a já mohla začít nové uspávací kolečko. Akorát, že teď už se třeba nechtěla vůbec přisát.

Protože jsem si nevěděla rady, tak jsem po cca 10 dnech napsala laktační poradkyni. Tady je část emailu, ve které uvidíte krátký popis bojkotu praxi:

Protože bojkot se celkem rychle stupňoval (po 10 dnech už se zlobila i u 4 kojení za den), tak večer jsem sotva pletla nohama. Jakmile jsem uspala, padla jsem do postele úplně hotová.

V noci se ale pořád kojila v klidu. To mě mátlo, ale už jsem tušila, že problém není ani aktivitách přes den nebo v přetažení. A tak jsem zkoušela vše možné.

• Zkoušela jsem kojit dřív než je moc unavená nebo naopak začít kojit až je opravdu hodně unavená…
• Zkoušela jsem kojit vleže, vsedě, na „madonu“, na savce…
• Zkoušela jsem začít levým prsem, zkoušela jsem pravé…
• …doplňte si x dalších věcí, co vás jen napadne.

A zdálo se mi, že nepomáhá nic. 🙁

…Tak tohle byl začátek víc jak 3 měsíčního bojkotu, který byl těžkou zkouškou plnou slz (nás obou), veliké únavy, stresu, pocitu bezmoci a pocitu, že jsem špatná máma a dcera mě odmítá.  

Ještě teď když o tom s někým mluvím, tak mám za chvíli slzy v očích. Opravdu to byly krušné chvíle.

… Možná jste už o bojkotu slyšely. Možná je ale tento článek pro vás prvním setkáním s tím, že miminko odmítá kojení /pláče u kojení /odpojuje se / atd. A tak by vás bojkot překvapil a ani byste ze začátku netušily, že bojujete s odmítáním kojení (tak jako jsem to nevěděla ze začátku já).

Každopádně narazily jste na tento článek, tak vás asi kojení zajímá a určitě byste rády věděly, co můžete udělat jako prevenci a nebo taky co dělat, pokud už s bojkotem bojujete. Pokud ano, tak čtěte dál.

Co můžete udělat teď? Připravit se!

1. V první řadě doporučuji sledovat chování dítěte u kojení

Pokud začnete vnímat změny u kojení jako např.:

• dítě je neklidné
• kope nožkama
• pouští se a zase přisává
• pláče
• propíná se
• došlo ke zkrácení kojení a snížení frekvence spolu s některým z faktorů, apod.,

tak to začněte řešit. Ideálně hned. Na nic nečekejte. Samo se to nezlepší.

Spíš má tendenci se to horšit a někdy dost rychle! 🙁 U mě to z jednoho neklidného kojení na 4 za den trvalo pouhých 10 dní. Je potřeba odhalit příčinu a odstranit ji.

2. Jsou věci, které můžete začít měnit hned

Prvními kroky je zvýšit kontakt kůže na kůži, kojit v polospánku, střídat prsa, stlačovat prsa, dbát na dobrou polohu a přisátí… Je toho hodně, co se dá dělat a zkusit.

Každé miminko reaguje trošku jinak. Je to vidět už na těch projevech bojkotu:

• Např. nějaké miminko se odpojuje a přisává 10x s úsměvem a po chvilce pití už se prostě nepřisaje. Odmítá se přisát ale je u toho v klidu (nepláče), pouští se a plácá ručičkou do prsa, tváří se spokojeně další 4 hodiny.
• Jiné miminko se pustí po krátkém nedostatečném pití už s pláčem a na 2. prso se rovnou odmítá přisát. Další kojení odmítá a pláče nespokojeně, do té doby než se ho mamince podaří uspat.

Pokud cítíte, že kojení se mění z klidné chvíle a stává se tak trochu „bojem kdo z koho“ – tak nakoukněte na ebook 1. pomoc při bojkotu kojení. Mohl by vám vytáhnout trn z paty a ukázat cestu ke klidnému kojení.

Bojkot přichází po období pohodového kojení a jeho délka a cesta k jeho konci souvisí hodně i s tím, jak se podaří odhalit jeho příčiny a odstranit je.

Proto v ebooku podrobně rozebírám příčiny bojkotu, různé způsoby jak uklidnit miminko, aby bylo ochotné se přisát a hlavně jednotlivé kroky pro překonání bojkotu. Co všechno v ebooku najdete, reference čtenářek a zda by mohl pomoct i vám, se dočtete zde.

V téhle chvíli se to může zdát jako scifi, že kojení bude zase jednou pomocník při nemocech, růstu zubů nebo při zpracovávání emocí. Vždyť teď je to taková makačka… Ufff. Já to se svými zkušenostmi úplně chápu!

Každopádně ale stojí za to za kojení bojovat. ❤ A to souvisí s motivací a vlastním přesvědčením ohledně kojení a jeho benefitů – jak pro maminku, tak pro miminko

A co mi takhle na začátku pomohlo a může pomoct i vám?

1. Pomohlo mi přiznat si, že máme nějaký problém s kojením

I to, že jsem zjistila, že vlastně tyto problémy se shrnují pod bojkot kojení / neklidné kojení /odmítání kojení… pro mě bylo aspoň malou úlevou.

Už jsem totiž aspoň věděla, s čím mám tu čest.

A taky jsem viděla, že nejsem sama, kdo to řeší. Že jsou i další maminky, které trápí, že jejich děti se odmítají kojit. Viděla jsem, že jsou i nějaké rady a to mi dávalo naději, že to překonáme.

👣Bojkot je jedním z velmi častých důvodů, proč maminky přestávají brzy kojit (chybí jim podpora a efektivní pomoc)… Je proto možné, že potkal i vás.

2. Další důležitý bod byla moje vlastní motivace

Vnímám kojení jako něco úžasného – to jak díky složení mateřského mléka přímo na míru dítěti, tak i pro tu vztahovou vazbu, nepopsatelné propojení a kontakt.❤

Toto moje nastavení mi dávalo sílu nevzdávat to a bojovat dál. Hledat tu cestu zpět ke klidnému kojení. Opravdu jsem nechtěla končit s kojením tak brzy (vždyť Libuška měla jen 3,5 měsíce) a já měla v plánu kojit kvůli benefitům aspoň do roku (a nakonec je to déle 😘).

I zpětně jsem pak byla velmi vděčná a za to, že jsme bojkot vybojovaly. Zvlášť když…

• Když Libuška cca ve 2 letech nechtěla po očkování nic jíst a měla 11 cm velký otok nožičky, na kterou nechtěla stoupnout a jen lezla po 4 místo chození!
• Když teď Šárince rostou 4 stoličky zaráz. To bych asi byla zombie, kdybych v noci nekojila.
• Když obě holky chytly masakrózní střevní chřipku (Libuška 3r a Šári 10m). Bez kojení by pravděpodobně skončily v nemocnici s dehydratací.
• Když jsem byla 4 dny hospitalizována s Šári v nemocnici. Měla rok a půl.

👣Jaká je vaše motivace – je dost silná nebo nejste úplně přesvědčená? O tom jak pomáhá silná motivace, vaše tvrdohlavost + co dalšího je potřeba, už píšu v článku zde.

3. Podpora partnera i okolí

Naštěstí mi byl velkou oporou manžel, který mi pomáhal se vším co mohl a podporoval mě v tom, abych kojení nevzdávala. To bylo pro mě velmi důležité. ❤

Osobně podporu partnera při kojení vnímám jako velmi důležitou, a tak doporučuji všem nastávajícím maminkám, aby si zkusily zajistit podporu partnera nebo případně někoho jiného už během těhotenství.

Ta podpora totiž pomáhá nejen na začátku kojení (jak se dál připravit na hladký začátek kojení píšu v ebooku zdarma), ale právě i v případě bojkotu, nebo jiných překážek pro kojení.

Potýkat se s připomínkami od partnera a ještě se snažit ustát kojení při bojkotu je mazec. Klobouk dolů před všemi maminkami, které bojují i když tu podporu nemají. Ty mohou najít podporu v kojících podpůrných skupinách, v blízké kamarádce nebo v laktační poradkyni.

👣Máte podporu o kterou se můžete opřít?

4. Hledání informací a pomoci

Co se ale týče hledání informací a pomoci, tak zpětně vidím, že jsem v tomto jsem docela plavala a místo, abych hned hledala pomoc u zkušené laktační poradkyně, tak jsem hledala různě po internetu a zkoušela tipy od dalším kojících maminek.

A pak mě někdy protichůdné a zmatečné rady kolikrát ještě spojené s mýty, mě někdy fakt mátly. Chce to mít kvalitní zdroj informací, nejlépe profesionální laktační poradkyni, která se i pravidelně vzdělává a nemá informace zpřed 20 lety… 🙁

Jen zde upozorním – nejsou jednotná pravidla pro to, aby někdo mohl dělat laktační poradkyni. A tak to klidně může být někdo bez jakéhokoliv školení, certifikátu a hlubších znalostí.

Osobně doporučuji najít si laktační poradkyni, která bude mít certifikát i dobré reference. Kontakty na poradkyně MAMILY (kde jsem si dělala kurz i já) najdete zde.

👣Nečekejte a neodkládejte řešení a hledejte kvalitní zdroj informací a pomoci. Bojkot se sám nevyřeší…

5. A tady ještě pár myšlenek, které vím, že by mi pomohly

Nezapomínejte, že …

• nejste samy, koho bojkot trápí. Je spousta maminek co řeší neklidné kojení a jsou cesty jak bojkot zvládnout.
• nejste špatné maminky a miminko neodmítá vás, když odmítá kojení. Vaše miminko je v situaci, kdy mu něco vadí a potřebuje pomoc.
• bojkot není signál dítěte, že se chce odstavit. Přirozené odstavení přichází nejdříve v 2,5 letech (spíše později).
• jste úžasné, že bojujete za kojení a hledáte informace, jak neklidné kojení překonat. Opravdu jste! Kdo nezažil, ten neví, jaký je to nápor na psychiku.

👣Věřím, že i toto může dodat sil vám, které teď bojkotem procházíte.

Jak to bylo u nás dál?

Bojovala jsem s bojkotem a hledala cestu jak to zvládnout. Trápily mě pochybnosti, jestli dělám dobře (a netrápím sebe i dceru, jak občas zaznělo z okolí).

Ale nevzdala jsem to (i díky opoře v manželovi) a nakonec jsme to vybojovaly a vrátily se ke klidnému kojení. Trvalo to ale víc jak 3 měsíce a zdálo se to jako věčnost. Částečně to ale mohlo být i tím, že jsem šla metodou pokus-omyl, což určitě nedoporučuji. Dnes bych to řešila jinak a určitě neváhala obvolat i více LP…

Jak bojkot probíhal dál, z čeho jsem měla strach a jak nám bojkot změnil život bude víc zase v nějakém dalším článku. Tak se můžete těšit. Taková sonda do života matky, kterou potkal bojkot. Aneb sdílení pomáhá. Člověk aspoň ví, že v tom není sám. 😉

I když jsem si sáhla při bojkotu na dno, jsem opravdu ráda, že jsem to nevzdala a kojení jsme s Libuškou vybojovaly. Potom jsme měly spoustu krásných kojících chvil, chvil kdy nám kojení pomohlo při nemocech, při přijetí sestřičky po porodu,…

A mimochodem pomalu se asi se pomalu blížíme k samoodstavu (kojím v tandemu s mladší Šári). Kdo by si to pomyslel, když jsem se trápila nad každým jedním kojením při bojkotu… I toto snad bude motivace pro vás, které toto téma teď trápí. 😘

Šťastné konce existují a já ho moc přeji i vám! Ať zase zažijete pohodové krásné chvilky při kojení.❤

Krásný jarní den. 🍀