Jak dlouho bych měla kojit? …aneb okolí říká, že dítě už je na kojení velké a vy váháte

😮 Jak dlouho ještě budeš kojit?
😧 Už je na kojení velký/á, ne?
😞 Měl/a by už jíst něco pořádného…
😴 Kdybys už nekojila, tak by se v noci přestal/a budit…

Taky jste tyto věty od někoho slyšely a zasely ve vás semínko pochybnosti jestli už byste neměly přestat kojit?

A je jedno, jestli bylo dítěti půl roku, rok nebo víc… Ony totiž podobné věty/otázky dokáží nabourat občas křehkou sebedůvěru maminky.

Já jsem tyhle věty slýchala, a když jsem byla hodně unavená, tak jsem pochybovala… Co si budeme povídat, mateřství je někdy pořádně náročné a nevyspalé, i když ty úsměvy to zas všechno umí změnit. 😉

A tak se „jestli a co kdyby“ se stali mými hlasy v hlavě. Našeptávali a nahlodávali…

• „Nech si poradit. Vždyť ti ostatní radí tak, aby sis odpočinula. Ostatní děti už se tolik nekojí a nebo nejsou kojené vůbec a taky jsou…“
• a taky „Co kdyby se opravdu budila bez kojení míň? Třeba by i líp jedla? A byla by na mě míň fixovaná, byla by už samostatnější? A neměla už by opravdu být samostatnější?“
• nebo: „Bude z Tebe otrok. Bude se Ti drát do výstřihu kdykoli. Než odstavíš, nebude ji nikdo moct hlídat. Takhle to není dobře.“

Na druhé straně byly myšlenky… JENŽE CO KDYŽ NE? 😢😣

• Co když se nepřestane tak moc budit a já budu muset uspávat třeba v náručí, nebo bude 10x za noc plakat?
• Co když přestane prospívat, protože toho jídla zas tolik ještě nesní? Vždyť teď krásně na váze přibývá…
• Co když z ní bude nespokojené dítě, které jen mrčí místo toho aby se osamostatnila, jak říkají ti rádci?
• Co když jí tím jen zbytečně ublížím a sobě ztížím situace, na které kojení krásně pomáhá?

Do odstavení se mi nechtělo a cítila jsem, že Libušce kojení pomáhá vyrovnat se se spoustou věcí a zjednodušuje život i mně… Ale občas jsem prostě cítila tlak/názor okolí, že už bych měla přestat a dokázalo mě to znejistit…

Trápila jsem se. Byla jsem rozpolcená a nerozhodná!

Chtěla jsem dělat to nejlepší pro ni, ale nebyla jsem si jistá, co to vlastně je a jak se rozhodnout. Věřit okolí? Má přece zkušenosti… A taky jsem kolem sebe neměla dlouhodobě kojící maminky, většina kojila do roka, max 1,5 roku… A kojení v těhotenství taky není úplně běžné (i když není nijak problematické těhotenství…).

Nějakou dobu trvalo, než jsem si to opravdu urovnala v hlavě. Mlelo se to ve mě. Četla jsem diskuze, hledala pro a proti, snažila se najít nějaké odborné informace o délce kojení…

WHO doporučuje miminko výhradně kojit do půl roku a pak s přidáním příkrmů do 2 let a dál dle potřeb dítěte. 😘 Všimněte si toho spojení „do 2 let a dál“. Takže do 2 let by to by měl být takový standard, nad kterým se nikdo nepozastaví..

Z praxe vím, že je to jinak a 1 rok, první zuby nebo schopnost chodit je pro spoustu lidí stále jakýmsi milníkem pro kojení. Pak se většinou začnou množit otázky na odstavení. 

😘 Přitom při nemoci je mateřské mléko často to jediné co jsou děti ochotné sníst.
😘 Kojení umí rychle utišit dítě, které právě zažilo silné emoce.
😘 U prsa rychle usíná.
😘 Kojení pomáhá zvládnout nejrůznější nezdary, bolístky nebo růst zubů.

A jak to dopadlo a co mi pomohlo?

Zaměřit se sama na sebe a na Libušku. Na to co CHCI A CÍTÍM já a Libuška, bez toho, abych si do toho nechávala někým mluvit (i když s dobrým úmyslem). Je potřeba najít si svou cestu a věřit jí.

Když jsem si upřímně odpověděla na tyhle otázky, tak jsem měla jasno:

• Je pro mě jednodušší v polospánku kojit nebo chystat UM a případně uspávat v náručí?
• Vadí mi opravdu to, že se kojí ještě třeba 5x za den nebo to pro mě problém není (a jsem jen nahlodaná poznámkami okolí)?
• Jak vnímám dítě u kojení – jeví o kojení velký zájem nebo ho má spíš jako doplněk k jídlu?
• Jsem přesvědčená o výhodách dlouhodobého kojení (prevence rakoviny prsu, cukrovka 2. typu u dítěte, lepší imunita a další)?

Nebylo to hned, ale vyhrál můj pocit a důvěra v mateřskou intuici. A tak kojím dál. 👭

Teď už obě naše holky víc jak 2 roky kojím zároveň v tandemu. Libušku, která má aktuálně 4r5m, jen 2x denně chvilku podle domluvy. Šárinka se ve svých 2r3m kojí na požádání, ale taky se s ní dá domluvit a chápe, že už třeba potřebuju pauzu.

Jasně, nikdy není vše jen růžové a vždy přijdou i těžší chvilky, ale kojení vnímám jako krásné prohloubení vztahu s našimi holkami a už mě netrápí pochyby. Doufám, že budeme kojit do samoodstavu a věřím, že tam s Libuškou míříme…

Ujasnila jsem si to, stojím si za svým názorem, mám podporu svého muže a mám 2 (spo)kojené holky. Takže jsem šťastná máma.

Takže pokud hledáte odpověď na otázku, jak dlouho kojit…

Je to vlastně docela jednoduché.

Rádci to mohou myslet dobře, ale oni nežijí váš život a ani necítí vaše pocity. Spolehněte se proto na sebe a na to co vám napovídá intuice…

Vím, že se to dobře říká, ale občas je to fuška vybudovat si dostatečnou mateřskou sebedůvěru a prostě opravdu si za svými rozhodnutími stát.

Taky si promyslete, co a jak byste dělala bez kojení a jestli opravdu chcete přestat kojit, co vám vlastně vadí a to řešte. Často totiž zjistíte, že problém není o kojení, ale třeba o větší potřebě odpočinku…

Pokud je okolí vstřícné, tak mluvte i o svých pocitech a zkuste jim ty dobře míněné rady/otázky nevyčítat. Ono pro někoho kdo nekojil, je docela těžké si představit to propojení a blízkost u kojení mezi maminkou a miminkem. Navíc opravdu málokdo to myslí zle. Jen mají třeba starost o vás a vaše zdraví. 😘

❤ Užívejte si ty chvilky u kojení plné lásky a kojte tak často a dlouho jak to vyhovuje vám a vašemu dítěti. ❤

Krásný podzimní den. 🍀